Že by nám nějak výrazně ušetřila peníze zrovna obyčejná plastová bublinková fólie, která se pokládá na hladinu bazénu? Ano, ušetřila, a možná, že si neuvědomujete, jakým způsobem. Možná, že vás také napadne jako první izolační vlastnost polyetylenu, který snižuje ochlazování vody, a tak šetří peníze na její ohřev. Anebo si vybavíte, že na hladinu nedopadá tolik nečistot z ovzduší a tím se šetří výdaje na bazénovou chemii a filtrování vody.

To vše jsou tvrzení pravdivá, ale úspory nejsou zas tak výrazné ve srovnání s třetí – hlavní vlastností solárních plachet na bazén, a sice výrazné snížení vypařování vody. Zdá se to jako hloupost, pošetilost, ponechat volně bazén otevřený v době, kdy se v něm nikdo nekoupe. No a co, napadne vás, proč by nemohl bazén zůstat odkrytý? Tak začněte počítat s námi:

Zakoupíte-li bazén nadzemní, jeden z nejmenších průměrů bazénů, které se prodávají, řekněme o průměru 4 metry, bude plocha jeho hladiny činit cca 12,5 čtverečních metrů. Z takto velké plochy se přibližně (v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu) vypaří za 24 hodin 65 litrů vody. Budete-li mít bazén větší, např. o rozměrech 7 x 5 metrů, každý den se z něj vypaří přibližně 182 litrů vody. Kdybyste měli dokonce větší plavecký bazén, např. 10 x 25 metrů, denně se z něj vypaří 1300 litrů vody.

Vidíte, jak tato čísla zajímavě „naskakují“? A počítejte dále: Nejmenší bazén o průměru 4 metry by ztratil za půl roku provozu, s odkrytou hladinou, přibližně 12 tisíc litrů vody, tedy 12 kubíků. Při ceně vodného a stočného 100 Kč za kubík (orientační cena) vás to bude za půl roku stát 1200 Kč. To jsou peníze, které doslova vyhodíte oknem, protože musíte odpařenou vodu do bazénu doplnit.

A zajímá vás, kolik by vás to stálo u bazénu 7 x 5 metrů a u nádrže 10 x 25 metrů? V prvním případě 33 kubíků vody (3 300 Kč) a v druhém případě 238 kubíků (23 800 Kč). Není tedy lepší pořídit krycí plachtu, která se poměrně rychle zaplatí v nákladech na dopouštění vody, a pak vám je bude ještě šetřit?